Květen 2023: Za obrácení gynekologů a jejich zdravotních sester.
Červen 2023: Za obrácení propagátorů tzv. náhradního mateřství.

Chvála Kristu, bratři a sestry!

Jedna žena po dlouhé době otěhotněla. Celá rozechvělá šla ke svému gynekologovi. Ten ale její nadšení nesdílel a suše se jí ptal, zda „si to skutečně chce nechat“. Vše dovršila zdravotní sestra, když při vyplňování těhotenského průkazu spiklenecky mrkla a tlumeným hlasem řekla: „Kdybyste si to ještě rozmyslela, zařídíme to.“ Nejen, že si to dotyčná nerozmyslela, ale ještě k tomu změnila lékaře.

V detektivkách bývá někdy padouchem ten, do koho bychom to vůbec neřekli, třebas vážený, angažovaný, milý spoluobčan. V našem příběhu – boji proti vraždění počatých dětí – jsou mnohdy padouchy vážení a obdivovaní zdravotníci, vědci, lékárníci, zákonodárci... Jak vlastně děsivé – celý život mohu spokojeně žít, dělat i něco dobrého, za co jsem obdivován a chválen, a k tomu se holt podílet na něčem, „co se musí“, nebo „je to rozumné“, nebo „to není tak strašné“, nebo „jinak to nešlo“… a pak rovnýma nohama do pekla.

Jistě, každý z nás jsme potenciálním padouchem, proto je tak třeba stálé bdělosti a úsilí o pokoru a pokání. To nás ale nevyvazuje z povinnosti bojovat proti různým formám padoušství okolo nás. V květnu se proto modlíme za obrácení gynekologů a jejich zdravotních sester, vždyť drtivá většina z nich potraty schvaluje, doporučuje, nebo je i provádí.

O měsíc později budeme pamatovat na obrácení těch, kteří v naší zemi propagují tzv. náhradní mateřství. Nemůžete donosit vlastní dítě? Necháte se uměle oplodnit a takto vzniklé embryo vám donosí „náhradní matka“. Po porodu vám vaše dítě odevzdá. Protože ale podle našeho práva je matkou žena, která dítě porodí, musí proběhnout proces zřeknutí se a osvojení jako v jiných případech adopce. Ve většině případů je náhradní mateřství za finanční odměnu. Dítě je předmětem uspokojení našich přání a výnosným byznysem. A co žena, která se k tomuto propůjčí? Možná bude sama sebe přesvědčovat, že udělala dvojí dobrou věc – vydělala si a přitom někomu pomohla. Tohle utěšování ale nejpozději tváří tvář Pánu života a smrti vezme za své. Pak jsou tu ale další, kteří snad nesou vinu ještě větší – padouchové v rouše lékařů, podnikatelů, politiků, kteří náhradní mateřství propagují, zajišťují a z něj profitují.

Ježíši tichý, srdce pokorného, přetvoř naše srdce podle Srdce svého!

Jiří Korda, kněz Kristův
tel.: 725 797 561

Nekrolog - Sestra Mária Aloisia Britvíková

S. Mária Aloisia Britvíková z poslušnosti pre Nekrolog nadiktovala svoj životopis a s. Michaela ho napísala. V nasledujúcich riadkach si ho možeme prečítať.

Narodila jsem se 1. října 1931 ve Stražisku v obci Klieština na Slovensku. Měla jsem šest sourozenců: byli jsme 3 děvčata a 4 kluci.

Moji rodiče Ondřej Britvík a Marie Britvíková rozená Pavlíková byli hluboce věřící katolíci, kteří svou víru žili v každodenním životě, a byli pro mě a mé sourozence příkladem.

Základní školu jsem navštěvovala v Dolní Maríkové a pak v Klieštině. Již od dětství jsem často říkávala, že půjdu do kláštera. V patnácti letech 6. září 1946 jsem opustila rodný dům a odešla jsem do kláštera Anglických panen ve Štěkni.

6. září 1948 jsem měla obláčku ve Štěkni, při které jsem přijala řeholní šat Anglických panen a jméno sestra Mária Aloisia.

První řeholní sliby jsem měla 11. září 1950 ve Štěkni a věčné sliby 25. března 1957 též ve Štěkni.

Ve Štěkni jsem pracovala do roku 1970. Odtud jsem byla poslána k našim sestrám ve Svojšicích, kde jsem pečovala o nemocné v Domově důchodců. Tam jsem byla do června roku 1976. Odtud jsem byla poslána zpět do Štěkně.

Od 1. července 1976 do konce března roku 1985 jsem byla ve Štěkni, kde jsem pečovala o nemocné v Domově důchodců. Odsud jsem byla poslána na Dobrou Vodu u Nových Hradů a pak od ledna 1990 jsem byla poslána se sestrou M. Miladou Maradovou do Prahy a tam jsme byly dva a půl roku. Odsud jsme se vrátily na Dobrou Vodu u Nových Hradů, kde jsem byla do roku 2001. Mater generální Annuntiata Pak IBMV, mi dala poslání v Praze v kostele sv. Josefa na Malé Straně. Tam jsem byla do května roku 2005. Ze zdravotních důvodů jsem se vrátila do Štěkně.

Mým posláním v současnosti je modlit se a obětovat za spásu duší a zvláště se modlím za kněze.

Trojjediný Bože, děkuji Ti za dar života, za milost řeholního povolání, za mé vzácné věřící rodiče, sourozence a za nesčetné obdržené milosti a dobrodiní během celého života.
Mým synovcům a neteřím, prasynovcům a praneteřím děkuji za velkou lásku, kterou mně prokazují.

Čo ešte k tomu dodať? To, že ona vedela, komu uvěřila a spoznala Jeho Lásku. Milovala Congregatio Jesu a bola veľkou apoštolkou všetkých ľudí, kterých střetávala do poslednej chvíle i u nás na zámku. Mala veľmi veľa priateľov a známých, ktorí ju navštevovali, písali jej, či volali. Iste sa za nás a za všetkých bude prihovárať u svojej Matičky rozvazujúcej uzly, ktorú tak veľmi uctievala v poslednom čase.

Nech jej náš Pán a Spasiteľ otvorí brány Svojho kráľovstva.

Na stretnutie v nebi sa tešia vďačné sestry CJ Štěkeň