Pojem kongregace v církvi označuje řeholní institut zasvěceného života, ve kterém se skládají věčné sliby. Kongregace začaly vznikat podle předpisů Tridentského koncilu (zasedal s přestávkami 1545 – 1563).
Naše kongregace nese název CONGREGATIO JESU.
„Congregatio“ znamená, že v tomto společenství nás spojuje právě Pán a že on je jeho středem.
Během uplynulých čtyř století byla naše kongregace známá pod několika různými označeními:
Anglické panny, Institut Blahoslavené Panny Marie, Institutum Beatae Mariae Virginis, IBMV, Sestry Mary Ward.
Naší zakladatelce Mary Ward se v 17. století nepodařilo nazvat své společenství jménem, které jí Bůh dal poznat: „Vezmi stejné jako Tovaryšstvo“, tj. Tovaryšstvo Ježíšovo. Až 2. vatikánský koncil (1962 – 1965) umožnil uskutečnit to, co bylo odepřeno zakladatelce: společenství mohlo přijmout pro svůj život Konstituce, formu řeholních pravidel sv. Ignáce z Loyoly. Od roku 2004 společenství převzalo do svého názvu rovněž jméno JEŽÍŠ. Církev toto rozhodnutí potvrdila a naše komunita získala oficiální název Congregatio Jesu.
Posláním našeho společenství je:
„Každým způsobem, který je pro ženy možný, k větší slávě Boží sloužit církvi péčí o spásu duší.“
V Čechách byl první dům založen roku 1747 v Praze na Malé Straně. Dnes se hlavní sídlo Congregatio Jesu v České republice nachází v jižních Čechách – ve Štěkni u Strakonic. Mimo domova starých a nemocných sester slouží dům i k ubytování dětí, mladých lidí a rodin, což odpovídá vlastnímu charismatu institutu – věnovat zvláštní péči dobru mládeže. Sestry působí i v dalších místech naší republiky. Věnují se pastoraci, katechezi, výchově, vzdělávání, sociální činnosti a práci ve zdravotnictví.
Congregatio Jesu v Čechách: Zámek Štěkeň
Zde se od roku 1921 (s přestávkou v době komunistické vlády) nacházel provincialát a domov pro staré a nemocné sestry. Dnes dům slouží dále starým a nemocným sestrám a je v něm umístěno ubytovací zařízení „Domov Panny Marie“. Současnou statutární zástupkyní Congregatio Jesu v České republice je S. M. Terezie Vasilová.
Kostel sv. Josefa v Praze
Od roku 1996 spravuje CJ kostel sv. Josefa na Malé Straně. Je zde duchovní centrum francouzské katolické komunity, mše svatá ve francouzštině se slouží v NEDĚLI v 11.00 hodin, stálá adorace probíhá ve dnech PONDĚLÍ až PÁTEK od 13.00 do 16.00 hodin, konají se zde svatební obřady s vlastním knězem snoubenců. V kostele se též konají příležitostné koncerty duchovní hudby.
Při kostele sv. Josefa byla 1.5. 2011 otevřena kancelář „LL – likvidace lepry – TBC“ (dále LL). Primární cíl LL je pomáhat při léčení infekčních chorob (lepra, tuberkulóza a malárie) ve třetím světě. LL byla zřízena pražským arcibiskupem jako církevní právnická osoba se samostatnou právní subjektivitou ke dni 1. listopadu 2010. LL je pokračovatelem v činnosti, kterou po 19 let vykonávalo občanské sdružení LL-Likvidace lepry o.s., jež bylo založeno 4. března 1992 Jiřím Holým jako nevládní nezisková organizace. Likvidace lepry o.s. se stalo jediným sdružením, které vzniklo v České republice a které aktivně pomáhalo malomocným. Podrobnosti o činnosti sdružení naleznete zde: www.likvidacelepry.cz .
Z historie kostela
Kostel sv. Josefa vybudovaly v letech 1686 – 1692 karmelitky, které 1656 přivedla do Prahy ct. Marie Elekta (zemřela 11. ledna 1663). O architektu není mezi znalci jednoty. Průčelí kostela je barokní – nizozemského typu – a je zdobeno sochami M. Jäckela. Loď kostela je lehce oválná s kopulí nesenou dvanácti sloupy s krásnými hlavicemi. Hlavní oltář, oltáře sv. Terezie z Avily a sv. Tekly jsou z let 1695 – 1699 se sochami M. Jäckela. Oltáře sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého jsou od neznámého autora z roku 1735. Na hlavním oltáři je obraz sv. Rodiny od Petra Brandla. Tentýž autor je také původcem obrazu sv. Terezie. Lavice jsou dílem řádového bratra z první poloviny 18. století. Kazatelna pochází z konce 18. století.
Lokální dům v Horním Maxově
Sestry CJ zde pracují v Domově hl. města Prahy pro mentálně postižené. Nezištně a obětavě pečují sestry CJ též o nemocné a staré spoluobčany v Horním Maxově a okolí. K jejich práci patří i péče o kostel Božského Srdce Páně v Horním Maxově.
Lázně Karlova Studánka
Také v komplexu lázní Karlova Studánka pro pacienty s onemocněním dýchacích cest působí od roku 2002 sestra CJ.